Maskování jako evoluční výhra
Přírodou se inspirujeme snad už od nepaměti. Je to svět nejrůznějších evolučních cestiček, které jsou někdy více a někdy zase méně úspěšné. Poté se také v lidském světě můžeme setkat s inspirací přírody. Od využívání solárních panelů, šupin, ploutví nebo maskování.
A o maskování bude dnes řeč. Využívají ho vojáci, letouny, auta. Být občas neviditelný je velkou výhodou. Kdo z nás nechtěl na chvíli zmizet. Ve světě lidí se však jedná o pohodlnou výhodu, zatímco ve světě zvířat jde o to, zda přežijí či nikoliv.
Nejvíc případů maskování najdeme v moři. Mezi nejznámější patří chobotnice, která je schopná měnit tvar a velikost buď aby se přiblížila na potřebnou vzdálenost ke kořisti nebo aby vypadala větší před případnými většími lovci.
Nyní se však zaměříme na jednu rybu, která by nebyla schopna bez maskování přežít. Využívá tzv. mimikry. Nejde úplně o maskování jako spíš o přejímaní podoby jiného tvora.
V případě Slizouna podvodníka se jedná o podobu neškodné ryby, která čistí ostatní živočichy od parazitů. Nenechte se však zmást, jak už napovídá název bude v něčem háček. Každá ryba, která si pustí k tělu tohoto živočicha bude těžce litovat.
Slizoun se totiž přiblíží k rybě a místo toho, aby se zakousl do parazita se zakousne do masa ryby. Poté okamžitě unikne.
Je tedy zapotřebí si dávat pozor. Stejně jako všude v přírodě ani ve vodě není nic, jak se zdá.
Mezi další případ maskování patří například Pestřenka. Jedná se živočicha ze světa hmyzu, který je absolutně neškodný. Můžeme ho snadno poznat, jelikož poletuje na místě jako kolibřík. Je však velmi snadné si ji splést s vosou nebo jiným bodavým hmyzem. Toto maskování slouží hlavně jako krytí před ptáky.
Mimikry tedy můžeme považovat za značnou výhodu hlavně pro živočichy, kteří svou velikostí a sílou nemůžou konkurovat velkým predátorům. Můžeme tedy pozorovat nejrůznější podoby maskování. Ať se zvířata snaží napodobit nejrůznější rostliny, zvířata nebo předměty můžeme vždy jen žasnout nad jejich touhou přežít v tomto drsném světě.